Návštěvník
Informační centrum Jesenicka
Palackého 2/1341
790 01 Jeseník
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
tel.: +420-584 498 155
+420-584 459 514
Zajímavosti, památky
Chata Jiřího na Šeráku
Adresa: hora Šerák Sídlo: Ramzová Obec: Ostružná Region: Jesenicko
tel.: 584 411 821
Datum výstavby: 28. 7. 1888, obnovena 27. června 1894
Datum zániku: 27. 2. 1893 vyhořela
web: www.bonera.cz/ubytovani-chata-serak.php
Ukaž na mapě: mapy.cz
tel.: 584 411 821
Datum výstavby: 28. 7. 1888, obnovena 27. června 1894
Datum zániku: 27. 2. 1893 vyhořela
web: www.bonera.cz/ubytovani-chata-serak.php
Ukaž na mapě: mapy.cz
Historie
Chata Jiřího na ŠerákuŠerák je nejzápadněji položený vrcholek horského masívu Hrubého Jeseníku. Pro svou snadnou přístupnost býval vítaným cílem turistů již od konce 19. století , přičemž jeho oblíbenost v průběhu let soustavně narůstala a trvá dodnes. Vrcholek hory leží v nadmořské výšce 1 351 m. Pod ním, na jeho východním úbočí, návštěvníky vítá nejstarší horská chata v Jeseníkách - chata Jiřího.
Je to vůbec první stavba německého turistického horského spolku v Jeseníkách a byla vybudována již v r. 1888 jako srubová chata s věžičkou - její podoba je zachycena na krytině. Své jméno dostala na počest někdejšího majitele pozemku, kardinála Jiřího Koppa, vratislavského biskupa, jinak známého germanizátora Jesenicka, který Čechy neměl v lásce a údajně jim všemožně škodil.
První verze chaty neměla však dlouhého trvání, neboť již v únoru r. 1893 vyhořela, k čemuž Krnovské noviny z r. 1893 píší: "Dnes, 8.6. 1893, stál 26letý stolař Josef Biner z Ramzové před porotou. Žaloba jej viní, že 27. února 1893 zapálil Jiřího chatu na Šeráku, která stala se kořistí plamenů." O týden později se v týchž novinách píše:"Josef Binner z Ramzové byl osvobozen ze zločinu žhářství a odsouzen jest za krádež a nebezpečné zacházení s ohněm na dva roky žaláře."
Ještě v témže roce spolek staví novou, tentokrát již kamennou budovu. Měla již restaurační místnosti a 12 hostinských pokojů. Ještě před 1. světovou válkou byla zařízena i pro zimní turistiku. Největšího stavebního rozšíření se však dočkala až v r. 1926, kdy měla již 26 pokojů a společnou noclehárnu. Tehdy se ovšem můžeme dočíst v průvodci "Orlickými horami do říše Praděda", že totiž na Šeráku "k českým návštěvníkům nevlídně se chovají"- že by duch Koppův byl v chatě zaklet?
Po květnu 1945 a odsunu německých občanů se chata dostává do rukou nájemce Ludvíka Sochory, absolventa hotelové školy. To má již kapacitu 60 lůžek v pokojích a 5 společných nocleháren (t. 52 další lůžka). V této době také na chatu již vede telefonní spojení. Po únoru 1948 chata přechází do socialistické péče Restaurací a jídelen.
Také v tomto období patří Jiřího chata k jedné z nejnavštěvovanějších v Jeseníkách, neboť její poloha na prvním z vrcholů Hrubého Jeseníku, dosažitelná lehce z Ramzovského sedla, ji k tomu předurčovala. Návštěvnost se pak prudce zvýšila po vybudování sedačkové lanovky: nejprve v r. 1976 z Ramzové na Černavu, v r. 1981 pak byl dobudován druhý úsek z Černavy až po samý vrcholek Šeráku. Lanovka je tak schopna "vychrlit" stovky turistů až do výše 1 340 m, a tak ulehčuje dosažitelnost hlavního hřebene i pohodlnějším turistům, resp. návštěvníkům, kteří by se jinak do hor po vlastních nohou nikdy nevydali. Ne všichni tito také turisté si toho však považují a jejich chování není leckdy ku prospěchu chráněné rezervace Šerák - Keprník, jež je jednou z nejstarších v republice.
Na Šeráku začíná resp. končí hlavní hřebenová trasa, značená červenou značkou, která vede přes všechny nejdůležitější hřebeny Hrubého Jeseníku (Šerák, Keprník, Červená hora, Červenohorské sedlo, Malý Děd, Praděd a další).
Výhledy od Jiřího chaty jsou skutečně impozantní. Východní stranu lemuje pásmo Orlíka až po Videlské sedlo. Výhled jižním směrem zastiňuje mohutný Keprník (1 423m), za nímž se skrývá nejvyšší hora Moravy, Praděd (1492m). Severovýchodním směrem pak leží v kotlině celé město Jeseník s kdysi světoznámými lázněmi nad městem ve stráních skupiny Pomezí. Západně od Jeseníku se rozprostírají další známé lázně Lipová, a za dobrého počasí lze dohlédnout přes skupinu Pomezí až do sousedního Polska k známému Otmuchovskému jezeru. Značka, vedoucí do Lipové lázní, zavede návštěvníka po chvilce strmého klesání k dalšímu zajímavému místu krásných rozhledů - na Obří skály. Z nich je pěkný výhled k Ramzové a Petříkovu. Na Sklenné louce pod Ramzovou upomíná na období třicetileté války a vpády švédských vojsk do tohoto kraje, před kterými se vystrašené obyvatelstvo schovávalo ve zdejších lesích. Zde byli uprchlíci chytáni a většinou povražděni.
Nikoli od chaty, ale z vrcholku Šeráku se otvírá západním směrem úchvatný výhled do údolí, lemovaného na severu Rychlebskými horami, na západě pak skupinou Kralického Sněžníku.
Z Šeráku rovněž vede žlutá značka do Jeseníku (sni 9 km) přes rekreační osadu Bobrovník s pěknou kolibou, restaurací a dvěma jezírky, z nichž větší slouží ke koupání. V blízkosti se nachází srubový autokempink. Na druhou stranu vede ze Šeráku modrá značka údolím Stříbrného potoka přes hřbitůvek ruských zajatců do osady Filipovice pod Červenohorským sedlem k odborářské zotavovně Úsvit.
Na vrcholek Šeráku je tedy možné se dostat po příslušných značkách jak z Jeseníku či Lipových Lázní, tak i z druhé strany, z obce Branná. Tyto cesty, ač nejsou nijak zvlášť náročné, jsou však nyní již málo využívány - o to jsou však méně poznamenány civilizačními neduhy. Z těchto důvodů jsou ideální trasou pro skutečné turisty, kteří se chtějí cestou pokochat dosud málo dotčenou přírodou. Nejčastěji používaným "výstupem" je však již zmíněná cesta lanovkou (byť i zde je možno vyšlapat kopec pěšky) z osady Ramzová, která vyhovuje návštěvníkům svým dobrým jak vlakovým, tak autobusovým spojením s okolním světem.
Po roce 1989 došlo k vlastnickým změnám i na horách. Lanovka, jejímž majitelem byl Obecní úřad v Lipové lázních, se dostává do ekonomického pronájmu firmy BONERA, která ji takto provozovala do roku 1998 a po té ji odkoupila. To se týkalo rovněž centrálního parkoviště v Ramzové a veškerých lyžařských vleků v okolí. V červnu 1992 koupila firma BONERA (BOřuta-NEubauer-RAmzová) v aukci také Jiřího chatu na Šeráku. Cílem firmy bylo totiž poskytovat návštěvníkům této části Jeseníků všestranné služby od Ramzové až po Šerák.
Na samotné chatě po 7 let, tj. od května 1992, hospodařili manželé Jaroslav a Irena Slepicovi. Ti budoucnost chaty neviděli příliš optimisticky. Návštěvnost chaty vlivem liberalizace cen prudce poklesla a její kapacita, tj. 70 lůžek, byla naplněna pouze v zimě , a to ještě díky lyžařským kurzům a školám v přírodě. Přitom lůžko stálo jen 39,- Kčs a ubytování s celodenní stravou pak činilo jen 104,- Kčs. Při zvyšujících se cenách za otop a elektřinu i zde ceny postupně narůstaly.
Na chatě je lyžárna a sušárna oděvů. Po nástupu nových nájemců manželů Reinharda a Elišky Neubauerových došlo k velmi rozsáhlým rekonstrukcím interiéru chaty. Bylo nutné zcela zásadně rekonstruovat všechny provozní rozvody, sociální zařízení, topení,okna a při té příležitosti došlo na komplexní úpravy celého vnitřního interiéru chaty, který se tak dostal na standartní dnešní úroveň. Manželé zde zřídili i půjčovnu veškerého lyžařského materiálu (boty, lyže apod.) a uvažují i o doplnění o průvodcovské služby.
V rámci vyrovnání společníků ve firmě BoNeRa odcházejí na přelomu Milenia Neubauerovi dolů na Ramzovou, kde přebrali bývalý penzion Lucie (ještě dříve Samt) a na chatu Jiřího přichází rodina ing. Martina Bořuty.Na chatu je možno se dovolat na telefonní číslo 584 411 821 nebo navštívit internetové stránky (http://www.bonera.cz)
Klimatické podmínky na Šeráku jsou srovnatelné s podmínkami na severním polárním kruhu. Průměrná roční teplota činí pouhý 1st. C, a proto se na chatě musí topit 9 měsíců v roce. V zimě je nutno veškeré zásobování, odvoz prádla a popela provádět pomocí sněžné rolby alespoň dvakrát týdně. Mnoho výdajů spolykají rovněž každoroční opravy a počítat se musí i s nenadálými událostmi, jako tomu bylo např. v r. 1992, kdy vítr strhl kus střechy a způsobil škodu ve výši 20 tisíc korun. Nový majitel bude muset navíc postavit čističku odpadních vod v ceně 1,5 miliónů korun. Provoz chaty se však nesmí zastavit, neboť by stačil pouhý rok mimo provoz, aby chata zcela promrzla a spadla. To by v situaci, kdy chata již oslavila (a přestála) své sté narozeniny, bylo jistě škoda. Firmě BONERA proto nelze než přát úspěch v jejím podnikání, aby Jiřího chatu na Šeráku nepostihl stejně smutný osud, jako chatu na Zlatém Chlumu, která v 50tých letech vyhořela, nebo Vřesové Studánky, která byla v 80tých letech stržena.
Zdroj: Jiří Koranda - Minulost a současnost jesenických horských chat, 1993, doplněno v listopadu 2002
























