Jeseníky - oficiální stránky informačního centra Jesenicka

Historie

Hotel na Ramzovském sedle

Zcela neznámá a bezvýznamná horská osada Ramzová, ležící v sedle mezi Hrubým Jeseníkem a Rychlebami, začala získávat na významu až s rozvojem turistiky na konci 19. století. Sedlem již od středověku vedla cesta, spojující nisské knížectví s Moravou. V r. 1779 tudy projel i císař Josef II. při své návštěvě této oblasti. Právě v době jeho panování tehdejší císařský správce statku Rams vyslal v roce 1787 do tohoto hornatého kraje kolonisty a tak dal název nové osadě (Ramsau) – původně ale asi Satteldorf (Sedlová ves, Sedlec). Kvůli jeho půvabu i následnému rostoucímu významu, čemuž výrazně napomohlo i vybudování železnice v r. 1888, začali místní Němci Ramzovské sedlo označovat jako slezský Semmering.
Podle Ottova slovníku měla Ramsau (česky Ramsov) v r. 1890 celkem 35 domů se 175 obyvateli (všichni Němci). Již v 80. letech 19. stol. tu sloužily turistům dva místní hostince; u nádraží Fröhlichův a nedaleko na druhé straně silnice Priessnitzův (budova Fröhlichova hostince tu stojí dodnes). Ubytování turistům a později i lyžařům však tehdy ochotně poskytovali všichni obyvatelé Ramzové, pro něž to byla dobrá příležitost k přivýdělku. Tento nezměněný stav zde zůstal po dobu 50 let, byť turistický ruch zažil v tomto období nebývalý rozmach. V r. 1908 vzrostl počet obyvatel Ramzové na 200 osob. Průvodce z r. 1922 pak uvádí už jen Fröhlichův hostinec (1 pokoj s dvěma lůžky dole, 10 lůžek v podkroví a 13 přistýlek). Ve 20. letech se zde už sporadicky objevují první čeští turisté; jeden z nich uvedl, že ještě v r. 1927 v hostinci visely obrazy císaře pána.
V tuto dobu se o Ramzovou začíná vážně zajímat vedení Jesenické župy KČST (Klub čsl. turistů), které zde plánuje výstavbu první české chaty v Jeseníkách. O praktické realizaci však rozhoduje pražské vedení, které jediné má peníze na výstavbu. To v podstatě 5 let lavíruje, aby v rozhodujícím okamžiku nechalo celé vedení župy v r. 1931 rozehnat (formou úředního přemístění na vzdálená místa) a nechalo tak plán výstavby české chaty v Ramzové, k němuž už vyšly dokonce pohlednice s vyobrazením plánované chaty, padnout.
Zatímco Češi se zdlouhavě handrkovali, jak, kde a za co postaví svou chatu na Ramzové, vyrostl zde soukromý turistický hotel (Berghotel Ramsau) manželů Oswalda a Josefy Beerových (ti dosud vedli někdejší Fröhlichův hostinec). Hotel byl vystavěn v letech 1925-26, měl 2 velké restaurační sály, 20 vytápěných hostinských pokojů a několik společných nocleháren. Ramzová tehdy měla 180 obyvatel a po Rejvízu to byla nejvýše položená vesnice ve Slezsku. Vzhledem k současnému turistickému boomu byl hotel vždy zcela zaplněn, přičemž většinu klientely tvořili turisté z Německa, kteří sem přijížděli vlakem z Nisy přes Glucholazy a Jeseník. Zdejší situaci dobře popisuje článek českého turisty z července 1932: „Příliš dlouho jsme se chystali – ovšem jen řečí – na stavbu hotelu na výhodném východisku do Jeseníků, v Ramzovském sedle. Němci nás předešli činem. Byl tu i dříve vesnický hostinec, kde bylo možno přenocovat. Dnes je tu vystavěn velký, jednopatrový hotel poblíže nádraží, který učinil ze zdejší vesnice výletní místo. V neděli bývá před hotelem plno aut, jež sem dovezly výletníky. Ti vystupují za 2 hodiny na Šerák i dále a k večeru se vracejí dolů nadýchaní vůně lesních pryskyřic. Je to prostranný hotel, takže o nocleh pro turisty, kteří dojedou vlakem na noc a nechtějí již na hřeben Šeráku, jest sdostatek postaráno.“
V roce 1932 vznikl na Ramzové další turistický objekt, sloužící výhradně německé mládeži pod názvem Domov mládeže (Deutsche Jugendherberge), stojící při cestě z Ramzové na Šerák (blíže viz článek o Kaťuši).
Berghotel byl manžely Beerovými obhospodařován až do května 1945 (není ovšem vyloučeno, že se i tento objekt, jako řada ostatních stal obětí konfiskace ze strany wehrmachtu), když po Mnichovu připadlo pohra-ničí Německu. Po porážce Německa se jednak celé pohraničí vrátilo do lůna československého státu, jednak veškerý německý majetek byl tímto státem zkonfiskován. Objektů se obvykle ujali tzv. „národní správci“. Berghotelu, přejmenovaného vzápětí na Hotel Ramzovské sedlo, se zmocnil jistý Ladislav Bazger, který však své „správcovství“ dlouho neudržel, neboť hotel nakonec získal KČT (Klub českých turistů). Ladislav Bazger zde nicméně zůstal jako nájemce. Hotel poskytoval tehdy nečetným turistům hlavně občerstvení, případně i ubytování (to již hůře). Po r. 1948, kdy došlo ke zrušení KČT, kterému byl současně odebrán veškerý majetek, byl hotel předán České obci sokolské, takže následně byl spravován sokolským družstvem Vzlet, aby po r. 1952 přešel do rukou n. p. Restaurace a jídelny (RaJ). Hotel pak byl přejmenován na Chatu Ramzovské sedlo, aby tak byl zdůrazněn jeho turistický charakter. I on byl však často, zejména v zimě, využíván pro kolektivní akce (lyžařské kurzy škol apod.). Poněvadž objekt na tak frekventovaném místě nemohl RaJ, jak bylo jeho zvykem, nechat totálně zdevastovat a posléze strhnout, musel naopak něco málo peněz investovat do jeho modernizace a údržby. Podle Průvodce z r. 1970 měla chata na Ramzovském sedle celkem 15 pokojů s 55 lůžky.
V době, kdy byl jak pro turisty tak lyžaře největším problémem sehnat ubytování, nesmírně vzrostl význam míst, které byly snadno dostupné veřejnou dopravou. Ramzová si díky své železniční stanici (a levnému jízdnému) nejen stále udržovala svůj význam turistického uzlu, ale postupem doby jej zvýrazňovala. V 70. letech zde rychle narůstal počet lyžařů, kteří se vždy o víkendech vyhrnuli z ranního brněnského rychlíku, aby se jím večer vraceli domů. Zřejmě také proto zde byla po menších průtazích zahájena výstavba sedačkové lanovky z Ramzové na Černavu a z ní na Šerák. Lanovku vyprojektovali pracovníci Keramoprojektu v Brně a její zařízení dodali a celou montáž provedli pracovníci Transporty Chrudim. Rozpočet stavby činil 24 milionů Kčs. Samotnou lanovku však postavili pracovníci Okresního stavebního podniku v Šumperku, závod Jeseník. První úsek měl být dokončen již koncem r. 1975. Jako obvykle termín nebyl dodržen, avšak zpoždění nebylo velké a tak již v r. 1977 byla tato část lanovky v provozu. Délka dráhy činila 1 320 m, převýšení 275 m, uváděná kapacita byla 280 osob za hodinu a doba jízdy trvala 11,5 min. Jízdné jedním směrem tehdy lyžaře přišlo na 6 Kčs, oběma směry na 10 Kčs. Druhý úsek, který navazoval kolmo na úsek z Ramzové a vedl až pod samý vrchol Šeráku, měl být dokončen v r. 1978. I zde však došlo k průtahům a tak provoz na celém úseku lanovky byl nakonec zahájen až v r. 1981. Úsek z Černavy na Šerák měří 1 852 m a má převýšení 280 m. Nejpodstatnější ovšem bylo, že podél celé její délky byla vybudována sjezdovka. Svou délkou téměř 3,5 km a převýšením 560 m patří mezi největší sjezdovky v Jeseníkách. Vedle lanovky zde byly současně vybudovány i další lyžařské vleky, čímž se Ramzová začala svou kapacitou i popularitou vyrovnávat lyžařskému areálu na Červenohorském sedle – tedy vyjma ubytování. Nakonec však i zde, případně v blízkém okolí, začaly vyrůstat různé ubytovací objekty, obvykle vybudované podniky jako rekreační podnikové zařízení. V samotné Ramzové bylo takto poblíž železniční stanice vybudováno v r. 1985 rekreační středisko Severomoravských plynáren (později přejmenován na penzion Samt, Lucie a dnes penzion Neubauer).
V téže době byla přes Ramzovské sedlo vybudována zcela nová silnice, která prakticky míjí všechny původní budovy na sedle (především už nekřižuje železniční trať). Nová trasa zde dále umožnila vybudování obrovského parkoviště pro stále větší počet motorizovaných návštěvníků. Během 30 let se tak z Ramzové stalo moderní turistické a lyžařské středisko, v němž staré „dobré“ časy reprezentovaly jak zotavovna Kaťuša, tak hotel Ramzovské sedlo. Oba objekty zatím bez větších nesnází, vyjma postupného chátrání, fungovaly až do r. 1990.
Poté dochází ke změně vlastnických vztahů, a tak chatu Ramzovské sedlo získává po zániku n.p. RaJ pan Císař, který celý objekt postupně významně zmodernizoval, když každý pokoj – je jich celkem 18 s celkovou kapacitou 55 lůžek – byl vybaven kompletním sociálním zařízením. V restauraci najde místo najednou až 50 hostů, vlastní jídelna pro ubytované má kapacitu 60 osob. Vedle nově upraveného vchodu byla vybudována venkovní terasa. Aby ještě více rozšířil ubytovací kapacitu svého hotelu, přebudoval pan Císař poblíž stojící někdejší Fröhlichův hostinec na moderní ubytovnu. Jeho přestavbou však zcela změnil jeho vzhled, takže Ramzová tak přišla o další typickou dřevěnou chaloupku, která zde stála přibližně 140 let.

Popisky k fotografiím:

obr. 1. V počátcích turistiky sloužil turistům v Ramzové jen tento skromný hostinec pana Fröhlicha, nacházející se hned u železniční stanice.

obr. 2. Koncem 20. let chtěl Klub českých turistů na Ramzové vystavět svou první českou chatu v Jeseníkách. Za tímto účelem v předstihu vydal pohlednice návrhu chaty, k jejíž výstavbě však nakonec nedošlo.

obr. 3. Sílícího turistického ruchu využili manželé Beerovi, kteří v letech 1925-26 vybudovali vedle Fröhlichova hostince svůj Berghotel (Horský hotel) při silnici, vedoucí z Hanušovic do Jeseníku.Vpravo nad domem se tyčí silueta Obřích skal.

obr. 4. V 50. letech hotel převzal podnik RaJ a provozoval jej pod názvem Chata Ramzovské sedlo. Turisté zde nalezli občerstvení i ubytování. Chaloupka vlevo je někdejší Priessnitzův hostinec, za nímž je skryt hostinec pana Fröhlicha. Zatímco ten tu stojí, byť přestavěný, dodnes, hostinec pana Priessnitze byl časem stržen.

obr. 5. Největších stavebních úprav se hotel dočkal po r. 1990, když k jeho severní straně byla přistavěna otevřená terasa a zcela nový vchod. Také jižní strana se rozrostla o velkou přístavbu. Před hotelem bylo vybudováno velké parkoviště, když z někdejší silnice se stala pouhá příjezdová cesta (silnice dnes vede jinudy). Snímek ukazuje dům ze strany od Jeseníku.

obr. 6. Dnešní hotel (pohled od severu směrem k Šeráku) v zimě.

Autor: Vítězslav Koranda, Brno 2004